Ethereum už dávno není jedinou platformou zaměřenou na decentralizované aplikace. Na paty mu šlape třeba EOS, TRON či NEO. Je tedy jasné, že se vývojáři snaží historicky první blockchain druhé generace neustále zlepšovat. I proto přichází Constantinople.
Aktualizace Constantinople, která je naplánovaná na konec měsíce února, je složena z pětice protokolů (Ethereum Improvements Protocols):
EIP 145 zlepšuje efektivitu chytrých kontraktů. Pokud chcete na Ethereu cokoliv udělat, zaplatíte za to tzv. plynem (gas). Díky tomuto upgradu by tyto poplatky mohly klesnout až desetinásobně.
EIP 1014 pomáhá se škálováním, jelikož umožňuje využívání tzv. druhé vrstvy (second layer). Řeší se tedy transakce mimo hlavní blockchain, stavové kanály (state channels) a v podstatě by se to celé dalo přirovnat k Lightning Networku u Bitcoinu. Důležitost tohoto vylepšení potvrzuje i fakt, že s ní přišel samotný zakladatel Etherea – Vitalik Buterin.
EIP 1052 zrychluje verifikaci smart kontraktů. Dosud se ověřoval celý kód, zatímco po aktualizaci bude stačit potvrzení konkrétního hashe, který se v případě změny kódu automaticky změní.
EIP 1234 se týká těžby. Kromě snížení odměny za vytěžení jednoho bloku ze 3 na 2 ETH přináší také roční odložení tzv. difficulty bomb. Ta bude exponenciálně zvyšovat obtížnost těžby nových bloků.
EIP 1283 snižuje ceny za ukládání dat a optimalizuje využití paměti. Jeho implementace je však kvůli možným bezpečnostním problémům nejistá.
Všechny cesty vedou ke Casperu
Constantinople tedy přinese rychlost, efektivitu, nižší poplatky, více možností jak škálovat a další usnadnění života (nejen) vývojářům decentralizovaných aplikací.
Z dlouhodobého hlediska však Constantinople přispívá hlavně k plánovanému (postupnému) přechodu na algoritmus proof-of-stake.
A tady přichází řada na zatím nedokončený protokol zvaný Casper. Díky němu by transakce v síti Ethereum mohli ověřovat nikoliv těžaři, ale tzv. validátoři. Ti by museli vlastnit jisté množství ETH, přičemž určitou částí tohoto majetku by ručili právě za verifikaci transakcí.
Cílem je samozřejmě větší efektivita, vyřešení problémů se škálováním, ale také snížení energetické náročnosti potřebné k provozu opravdu zabezpečené decentralizované sítě.