Minule jsme si ukázali, jak na Alze platit bitcoinem. V onom článku jsme se dotkli i faktu, že na potvrzení platby stačila pouze jedna bitcoinová konfirmace. Dnes si tedy vysvětlíme, jak ty konfirmace vlastně fungují…
Každá zadaná transakce se nejdříve verifikuje – prostě se zjistí, jestli máte na adrese alespoň tolik bitcoinů/satoshi, kolik chcete poslat.
Pokud testem projde, ocitne se v mempoolu (memory poolu), což je v podstatě takové “skladiště” neuskutečněných transakcí, které zůstávají uloženy v paměti nodes (uzlů).
V takovém případě má konkrétní převod 0 konfirmací.
Když se transakce dostane do vytěženého bloku, bude se hovořit o 1 konfirmaci.
2 konfirmace = převod obsažen v předposledním bloku. To znamená, že po bloku s vaší transakcí se vytěžil právě jeden další blok.
3 konfirmace = po vytěžení bloku s vaším převodem byly vytěženy přesně 2 další bloky.
Konkrétní příklad
Jak to bude vypadat, když se můj převod objeví v bloku číslo 519604?
Blok 519602 – 0 konfirmací
Blok 519603 – 0 konfirmací
Blok 519604 – 1 konfirmace (obsahuje vaší transakci)
Blok 519605 – 2 konfirmace
Blok 519606 – 3 konfirmace
Blok 519607 – 4 konfirmace
Blok 519608 – 5 konfirmací
Blok 519609 – 6 konfirmací
Proč se to dělá?
Platí pravidlo: Čím víc konfirmací, tím větší bezpečnost.
U menších částek po vás bude prodávající chtít 1 či dokonce 0 konfirmací (např. rychlá platba za kávu/zmrzlinu), zatímco při větších sumách si lidé raději počkají na více potvrzení.
Funguje to stejně u všech kryptoměn?
Většina coinů sice konfirmace využívá, ale rozhodně nejde o všechny digitální měny.
Výjimkou jsou kupříkladu kryptoměny, které nepoužívají blockchain (IOTA, Nano, Byteball Bytes) a tudíž se u nich nedá hovořit o “na sobě naskládaných” blocích.